Na začátku byla kostka. Kostka styroduru zbylého ze zateplování domu. Byla to výzva.
Tohoto houževnatého materiálu s mnohem lepšími modelářským vlastnostmi než běžný polystyrén jsem si nakřečkoval až moc. Styrodur se skvěle řeže kuchyňským nožem, zalamovacím nožem prostě vším co je dostatečně ostré. Řězáním lze vytvořit pevné hrany , ostré úhly, rovné plochy a to vše bez otřepů a drolení materiálu.
A právě jedna kostka mě padla do rukou při fatálnědestruktivním vytváření pořádku ve sklepě likvidací léta shoromažďovaného nepořebného harampádí, které má při svém ukládání obrovsou hodnotu, Po letech se v 99% případů ukáže, že kumulace těchto věcí je naprosto zbytečná a ve chvíli kdy se v bytovkovém sklepě nemůžete hnout i život omezující. Toliko můj výlev…
Z takové kostky se pouze pomocí zalamovacího nože dá vytvořit např. toto…
nebo toto…
a z profilu to vyapdá takto…
.JPG)
Stačí jen řezat a drolit, řezat a drolit, řezat a drolit…… a tak pořád dál. Práce jde rychle od ruky. Vznikající odpad není tak špinavý jako u práce se sádrou a částečky jdou jednoduše smést nebo vysát vysavačem. V tomto konkrétním případě jsem hrany po opracování nožem ještě srazil smirkem hrubosti 120.
Barvil jsem vodouředitelnými barvami (balakom, balakryl), hrany jsou zesvětleny štěcem s měkkým vlasem bílým balakrylem říznutým základní barvou horniny.
Hotové segmenty zasazeny do kompozice, zalepeny, spáry vyplněny obarveným papírmašé
Zasypáno hlínou, sutí, prolito lepidlem. Po zaschnutí byla aplikována statická tráva několika déle a odstínů.
Zbývá už jen doplnit stromy a keře.
Více najdete zde http://mnitka.rajce.idnes.cz/skala_II/
